VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Rozvolnění pravidel pro reklamu na léčivé přípravky vázané na lékařský předpis?
V současnosti se na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu připravuje novela zákona o regulaci reklamy, u které je stále možnost, že by mohla upravit podávání informací o léčivých přípravcích vázaných na předpis široké veřejnosti. Nyní lze podle platné právní úpravy tuto reklamu šířit pouze mezi odborníky, a to jen vybranými komunikačními prostředky.
I přes apelace např. pacientských organizací tato novela významné změny ohledně reklamy na předepisovaná léčiva zřejmě nepřinese. Po srpnové debatě bylo ukončeno meziresortní připomínkové řízení, ve kterém byla ministerstvem většina připomínek z oblasti zdravotnictví odmítnuta. Návrh novely obsahující pouze legislativně-technické změny by měl být předložen vládě a předpokládá se, že v průběhu ledna následujícího roku by se mohl projednat v Poslanecké sněmovně. V rámci tohoto projednání je však stále možné dosavadní podobu novely doplnit o požadovanou úpravu umožňující reklamu na humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis.
Novela trestního zákoníku: možnost ukládání trestů zakazující plnění veřejných zakázek fyzickým osobám
Novelou trestního zákoníku, která byla Poslanecké sněmovně předložena vládou na konci listopadu, je navrhováno tresty v oblasti veřejných zakázek, a to trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákaz přijímání dotací a subvencí ukládat nově také fyzickým osobám.
Účinnost novely se nyní předpokládá k 1. 7. 2025.
Vliv chybějícího poučení o právu nájemce vznést námitky proti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího k podnikání na neplatnost této výpovědi
Žalobkyně jakožto nájemkyně se domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání. Žalobkyně namítala, že pronajímatelka ve výpovědi neuvedla poučení o právu nájemkyně podat proti výpovědi námitky, a právě z tohoto důvodu má být daná výpověď neplatná. Tuto povinnost pronajímatelům stanovuje § 2286 občanského zákoníku, který spadá pod ustanovení o nájmu bytu a domu, nikoliv však o prostoru sloužícího k podnikání.
Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda chybějící poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky má za následek (relativní) neplatnost výpovědi nájmu prostoru sloužícího k podnikání, přičemž dospěl k závěru, že výpověď smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání nemusí obsahovat poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a poučení o právu podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Absence poučení nájemce v tomto případě nezpůsobuje absolutní ani relativní neplatnost výpovědi.
Již předchozí judikaturou bylo podle soudu zdůrazněno, že úprava skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání nestanoví pro výpověď z tohoto nájmu žádné zvláštní náležitosti. Postačí tedy, aby taková výpověď vyhověla obecným náležitostem právního jednání, a to zejména určitosti právního jednání.
Pokud jde o výpověď nájmu na dobu určitou, tak právní úprava vyžaduje pouze to, aby byl uveden výpovědní důvod, jinak je výpověď neplatná. Další náležitosti však zákonnou úpravou stanoveny nejsou a nevyplývají ani z ustanovení § 2314 občanského zákoníku, který upravuje v poměrech nájmu prostoru sloužícího podnikání právo nájemce na písemné námitky proti výpovědi a na podání žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Dané závěry se přitom podle soudu mohou uplatnit též na nájem na dobu neurčitou.
Smyslem dané právní úpravy nemá být zvýšená ochrana nájemce, jak je tomu u některých ustanovení nájmu bytu, neboť v případě nájmu prostoru sloužícího podnikání se předpokládá, že s těmito prostory disponují právě podnikatelé, tj. subjekty, které by měly být v právním styku oproti nájemcům bytů obecně zkušenější, a kterým proto zákon nepřiznává zvýšenou ochranu vůči ostatním subjektům právních vztahů.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, Sp. zn. 26 Cdo 106/2024)
Otázky valorizace průměrného výdělku při poskytovaní náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Nejvyšší soud se v daném rozhodnutí zabýval otázkou, zda průměrný výdělek, jehož by zaměstnanec dosáhl na práci, která mu byla zajištěna zaměstnavatelem po pracovním úrazu nebo po nemoci z povolání ve smyslu § 271b odst. 5 zákoníku práce, podléhá valorizaci a zda musí být ve výši alespoň minimální mzdy pro předmětné období.
Jednalo se o případ, ve kterém se žalobce (zaměstnanec) domáhal po žalované (zaměstnavateli) zaplacení odstupného a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobce utrpěl pracovní úraz, následkem čehož byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti a vlivem trvalých následků tohoto úrazu mu byl poté přiznán invalidní důchod. Po nemožnosti dále vykonávat pro zaměstnavatele jakoukoli práci (dosavadní i nově přiřazenou) z důvodu svého zdravotního omezení, požádal svého zaměstnavatele o ukončení pracovního poměru
S poukazem na § 357 odst. 1 zákoníku práce Nejvyšší soud potvrdil, že průměrný výdělek, kterého by zaměstnanec mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna zaměstnavatelem, musí jako svoji dolní hranici sledovat vývoj minimální mzdy. Závěrem poté soud uvedl, že v případě aplikace § 271b odst. 5 zákoníku práce je rozhodný pro výpočet náhrady ztráty na výdělku nejenom průměrný výdělek před vznikem škody, ale i průměrný výdělek, kterého by zaměstnanec mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna; proto i tento průměrný výdělek podléhá valorizaci. Pokud je i přesto tento výdělek v příslušném období, v němž se uplatňuje, nižší než minimální mzda, musí být zvýšen na výši odpovídající této minimální mzdě.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, Sp. zn. 21 Cdo 51/2024)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
