VÝBĚR Z PRÁVNÍCH AKTUALIT
Rozvolnění pravidel pro nefinanční reporting v souvislosti s představením nové iniciativy EU „Dohoda o čistém průmyslu“
Na konci února představila Evropská komise novou iniciativu s názvem Clean Industrial Deal, která se zaměřuje na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu při současném dodržování klimatických cílů. Tato dohoda má dopad na široké spektrum oblastí, včetně změn v hlášení o udržitelnosti, a to jak pro velké korporace, tak pro menší podniky. Jednou ze změn, která vyplývá z této iniciativy, je zúžení rozsahu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) a směrnice o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic.
Nově by se povinnost podávat zprávy o udržitelnosti vztahovala pouze na společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a čistým obratem přesahujícím 450 milionů eur (11,3 miliardy Kč). To znamená, že z působnosti směrnice by bylo vyjmuto zhruba 80 % společností. Jedná se právě totiž o tyto největší společnosti, které mají významný dopad na životní prostředí, spíše než malé a střední podniky, kterým tak revize směrnic chce od tohoto nefinančního reportingu, a s ním se pojící administrativní zátěží, ulehčit. Tento krok je součástí širšího plánu, jehož cílem je zjednodušit administrativní nároky pro menší podniky, které budou mít možnost se rozhodnout, zda budou o udržitelnosti informovat. Platnost CSRD směrnice jako takové se též plánuje posunout o dva roky.
Vedle změn v oblasti reportingu o udržitelnosti dojde též k některým úpravám na poli veřejných zakázek. Evropská komise plánuje, že při vyhodnocování veřejných zakázek nebude důraz kladen výlučně na výši nákladů, ale do procesu budou zahrnuta i nová kritéria udržitelnosti, odolnosti, výkonnosti a preference evropského původu.
Počítá se samozřejmě s tím, že na tento právně nezávazný dokument (Clean Industrial Deal) budou postupem času navazovat konkrétní, již závazné, legislativní návrhy (v podobě směrnic a nařízení).
Zavedení jednotného měsíčního hlášení: jak změny v daňové a administrativní agendě ovlivní zaměstnavatele a zaměstnance?
Vláda na začátku března schválila návrh zákona zavádějící tzv. jednotné měsíční hlášení, které by mělo nahradit značné množství formulářů, prostřednictvím nichž zaměstnavatelé nyní zasílají požadované informace jednotlivým úřadům a sjednotit tak celý proces, včetně termínů, do kdy je tak třeba učinit. Digitální formulář, ve kterém budou sjednocena jednotlivá podání směřující např. Ministerstvu práce, úřadu práce, ČSSZ či na finanční úřad, by se odesílal jednou měsíčně, a to ve lhůtě od prvního do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ke kterému se hlášení vztahuje. Do jednotného hlášení však (zatím) nebude zahrnuto hlášení pro zdravotní pojišťovnu. To bude stále třeba podávat samostatně.
Vláda má ambici stihnout projednání a přijetí návrhu zákona v Parlamentu ještě před podzimními volbami, aby se změny začaly uplatňovat již od ledna 2026. K tomuto datu je navrhována účinnost zákona.
Návrh však mimo to také obsahuje změnu některých pravidel týkajících se povinností pro podání přiznání k dani z příjmu.
Plánuje se zrušení srážkové daně, která je nyní odváděna z dohod o provedení práce (pokud na jejich základě dosažený výdělek nepřesáhne výši 11 500 Kč), zaměstnání malého rozsahu (při odměně do 4 500 Kč) či příjmů jednatelů a dalších členů orgánů právnických osob českých daňových nerezidentů. Podat přiznání k dani z příjmu by tak byli povinni i ti, kteří doposud tak činit nemuseli. Na všechny příjmy zaměstnanců ze závislé činnosti by tak měl být aplikován stejný režim. Pro zaměstnance pracující na základě dohod by ale mělo dojít k určitým ulehčením v rámci vyplňování elektronického daňového přiznání (předvyplnění dat, které již bude mít úřad k dispozici, jako např. informace od bank či pojišťoven).
Odstoupení akciovou společností od konkurenční doložky v poslední den lhůty: zneužití práva či legitimní krok?
Nejvyšší soud v předmětném řízení následoval závěry vyjádřené Ústavním soudem v nálezu z roku 2021 (sp. zn. II. ÚS 1889/19), který zde pro poměry konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích uvedl demonstrativní výčet okolností, které by soudy měly v řízení zkoumat za účelem zjištění, zda odstoupení od konkurenční doložky bylo či nebylo zneužitím práva. Nejvyšší soud uvedl, že není důvodu, aby tyto hlediska nebylo možné zohlednit též při posuzování odstoupení od konkurenční doložky sjednané ve smlouvě o výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Zneužití práva odstoupit od konkurenční doložky se může dopustit i obchodní korporace (akciová společnost) vůči členu jejího voleného orgánu (předsedovi představenstva). Skutečnost, že vůči ní nemá postavení slabší smluvní strany, není v tomto ohledu právně významná.
V předmětném sporu odstoupila akciová společnost od konkurenční doložky, kterou měla platně sjednanou se svým (nyní již bývalým) členem představenstva, a to v poslední den lhůty, kdy tak bylo možné učinit. O odstoupení člena voleného orgánu z funkce přitom již společnost věděla delší dobu. Tento svůj záměr (odstoupit od konkurenční doložky) přesto nijak dříve nesdělila.
Předchozí soudní instance k této věci zaujaly postoj, ve kterém se spokojily s prostým konstatováním, že člen představenstva a společnost si možnost odstoupit od konkurenční doložky sjednali a společnost odstoupení učinila ve sjednané lhůtě. Nejvyšší soud však upozornil, že skutečnost, že akciová společnost mohla od konkurenční doložky odstoupit i v poslední den funkce člena představenstva, ničeho nevypovídá o tom, zda společnost toto právo (odstoupit) nezneužila.
Ohledně institutu zákazu zneužití práva se z ustálené judikatury podává, že tento zákaz je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak vzhledem k okolnostem případu je zjevně nepřijatelný.
Vzhledem k výše uvedenému se tak dle Nejvyššího soudu musí posuzovat, zda jednání společnosti nebylo zjevným zneužitím práva sledujícím záměr vyhnout se placení protiplnění z konkurenční doložky, které nadto ve výsledku poškodilo člena představenstva tím, že mu významně snížilo šanci najít si v přiměřeném časovém období novou (ať už pracovní nebo korporátní) pozici v sektoru odpovídajícím jeho profesi (bankovnictví), a fakticky tak byl člen představenstva povinen konkurenční doložku plnit, aniž by obdržel sjednané protiplnění.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 27 Cdo 1236/2024)
V případě jakýchkoliv dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailové adresy info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména uživateli nevzniká žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ není odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu.Informace zde uvedené nejsou vyčerpávající, a proto nemohou být považovány za poskytnutí specifické právní rady
