Novinky

Co je u nás nového

Zavedení systému eNeschopenek

S účinností od 1. 1. 2020 nabyde účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která zavádí nový systém elektronických neschopenek, tzv. eNeschopenek.

Ošetřující lékaři budou mít možnost neschopenky vystavovat buď ve svém lékařském softwaru či v bezplatné webové aplikaci na ePortálu ČSSZ. Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) budou lékaři zasílat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení („OSSZ“) elektronicky.

Dochází rovněž ke zkrácení lhůt lékařů pro splnění povinnosti odeslat hlášení OSSZ. Namísto stávajících tří pracovních dnů budou lékaři povinni hlášení zaslat nejpozději v následující pracovní den po dni, kdy nastala skutečnost zakládající tuto povinnost.

Pojištěnci bude i nadále lékařem předán průkaz práce neschopného zaměstnance, který bude sloužit k tomu, aby se jím pojištěnec prokázal při dalším trvání DPN či při kontrole trvání DPN s tím, že na něm bude i v budoucnu vyznačováno ukončení DPN.

Dočasně práce neschopný pojištěnec nebude mít sice již povinnost neprodleně předat zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku DPN, nicméně bude stále povinen zaměstnavatele neprodleně o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (o překážce v práci) informovat.

Na straně zaměstnavatelů dojde rovněž k vítanému zjednodušení agendy. Zaměstnavatelé již nebudou OSSZ předávat žádné díly tiskopisu rozhodnutí o DPN, jako tomu bylo doposud, tedy nebudou od zaměstnanců ani přijímat žádosti o nemocenské. Zaměstnavatelé však budou i nadále povinni přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského je předávat OSSZ. Zákon o nemocenském pojištění však nově stanoví, že podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny (nově včetně čísla účtu, na který zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí mzdu) zasílá zaměstnavatel OSSZ neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání DPN v elektronické podobě.

Již v současné době je zaměstnavatelům po přihlášení na ePortálu ČSSZ zpřístupněna možnost ověření skutečnosti, zda ČSSZ zaevidovala novou pracovní neschopnost konkrétního zaměstnance, včetně dne, od něhož je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a dne, k němuž byla DPN ukončena.

V případě ukončení DPN bude postup lékaře obdobný jako při vzniku DPN. Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti bude lékař odesílat elektronicky OSSZ. Vedle toho vyznačí ukončení DPN v průkazu práce neschopného pojištěnce.

Na neschopenky vystavené do 31. 12. 2019 se bude aplikovat stávající právní úprava, a to až do ukončení DPN.

Náš tým rozšířila advokátka Daniela Kozáková

Daniela Kozáková je zkušenou advokátkou v oblasti práva nemovitostí a stavebnictví a obchodního práva. Daniela se dále specializuje na právní služby týkající se investic do umění a sběratelství (art law) a oblasti památkové péče. Je členkou prestižní mezinárodní Asociace poradců globálního trhu s uměním PAIAM (Professional Advisors to the International Art Market) a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, která sdružuje přední osobnosti českého nemovitostního trhu napříč obory.

Náš tým rozšířil advokátní koncipient Pavel Vejmola

Pavel  vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Právní praxi získal v advokátních kancelářích Duška & Svobodová a ŘANDA HAVEL LEGAL. Pavel se během svého působení věnoval zejména občanskému a obchodnímu právu. Vedle této agendy se Pavel rovněž specializuje na oblast ochrany osobních údajů, GDPR a právní úpravu E-commerce systémů.

Náš tým rozšířila advokátka Petra Jestříbková

Petra vystudovala právo na Právnické fakultě UK v Praze. Dlouhodobou právní praxi získala v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS, kde se během svého působení věnovala zejména oblasti práva nemovitostí a stavebního práva. Vedle této agendy se rovněž specializuje na oblast ochrany kulturních statků.

Novela zákoníku práce - zrušení karenční doby

Novela zákoníku práce ruší s účinností od 1. července 2019 tzv. karenční dobu u zaměstnanců v pracovním poměru a u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, po které nemocnému zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy.

Zaměstnavatelé tak musí od 1. července zaměstnancům platit náhradu mzdy nebo odměny z dohody ve výši 60 % průměrného výdělku již od prvního dne pracovní neschopnosti.

V důsledku toho dochází též ke změně právní úpravy výpočtu náhrady mzdy po dobu trvání pracovní neschopnosti, a to navrácením právní úpravy do stavu před zavedením karenční doby.

Jako „kompenzace“ zaměstnavatelům, kterým dojde zrušením karenční doby k nárůstu nákladů na lidské zdroje, má sloužit snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, a to o 0,2 procentního bodu ze stávajícího 2,3 procenta na 2,1 procenta. Tedy odvod zaměstnavatele na sociální pojištění bude z dnešních 25 procent ponížen na 24,8 procent.

Přechodná ustanovení pak stanoví, že náhrada mzdy, popř. náhrada za ztrátu na výdělku, v době dočasné neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.

Ke změně dochází též v dalších souvisejících zákonech, např. v zákoně o daních z příjmu a v zákoně o důchodovém pojištění (vypouštějí se odkazy na karenční dobu).

Image

Image