Novela zákoníku práce - zrušení karenční doby

Novela zákoníku práce ruší s účinností od 1. července 2019 tzv. karenční dobu u zaměstnanců v pracovním poměru a u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, po které nemocnému zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy.

Zaměstnavatelé tak musí od 1. července zaměstnancům platit náhradu mzdy nebo odměny z dohody ve výši 60 % průměrného výdělku již od prvního dne pracovní neschopnosti.

V důsledku toho dochází též ke změně právní úpravy výpočtu náhrady mzdy po dobu trvání pracovní neschopnosti, a to navrácením právní úpravy do stavu před zavedením karenční doby.

Jako „kompenzace“ zaměstnavatelům, kterým dojde zrušením karenční doby k nárůstu nákladů na lidské zdroje, má sloužit snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, a to o 0,2 procentního bodu ze stávajícího 2,3 procenta na 2,1 procenta. Tedy odvod zaměstnavatele na sociální pojištění bude z dnešních 25 procent ponížen na 24,8 procent.

Přechodná ustanovení pak stanoví, že náhrada mzdy, popř. náhrada za ztrátu na výdělku, v době dočasné neschopnosti, která vznikla před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.

Ke změně dochází též v dalších souvisejících zákonech, např. v zákoně o daních z příjmu a v zákoně o důchodovém pojištění (vypouštějí se odkazy na karenční dobu).