Vláda prodloužila krizové programy pro zaměstnavatele Antivirus A a Antivirus B do konce roku.
Program Antivirus A se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření vydaných vládou, Ministerstvem zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí a na případy, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodu nařízení karantény dle příslušných právních předpisů.
V případě nařízeného omezení či uzavření provozu nově od 1. 10. 2020 zaměstnavatel získává 100 % náhrad mezd a maximální náhrada mzdy na jednoho zaměstnance se zvyšuje na 50.000 Kč, doposud byla náhrada pouze 80% a strop na jednoho zaměstnance činil 39.000 Kč. Náhrada na zaměstnance v karanténě nadále zůstává 80%.
Program Antivirus B je určen k řešení nepřímých hospodářských dopadů pandemie COVID-19. Vztahuje se na případy překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v důsledku souvisejících hospodářských potíží vyvolaných pandemií. Příspěvek bude nadále zaměstnavatelům poskytován ve výši 60 % vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů, v maximální výši 29.000 Kč měsíčně na zaměstnance. Program Antivirus B tak zůstává stejný, jako doposud.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se rozhodlo v rámci programu COVID nájemné připravit druhou výzvu pro podávání žádostí za měsíce červenec, srpen a září. Program je určen podnikatelům, kteří museli kvůli krizovým mimořádným opatřením dočasně uzavřít provozovny pro maloobchodní činnost a poskytování služeb zákazníkům v těchto provozovnách.
Podpora bude poskytována za měsíce červenec, srpen a září 2020 a bude činit 50 % rozhodného nájemného. Tentokrát se nepožaduje žádná sleva ze strany pronajímatele.
Maximální výše podpory je 10.000.000 Kč pro všechny provozovny jednoho žadatele. Podmínkou pro přiznání podpory je uhrazení alespoň 50 % rozhodného nájemného žadatelem o podporu před podáním žádosti.
Žádosti o tuto podporu bude možné podávat od 21. 10. 2020 do 21. 1. 2021 obdobným způsobem jako v případě první výzvy.
Novelizace zákona o státní záruce, která umožňuje prodloužení programu COVID III.
Program COVID III podporuje snadné a rychlé úvěrování provozních a nově také investičních nákladů firem prostřednictvím komerčních bank. Poskytovatelem ručení je Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Za její dluhy plynoucí z tohoto ručení pak poskytuje záruku stát. Novela zákona umožňuje poskytnutí podpory firmám, které by jinak na úvěr dosáhly jen obtížně či příliš pozdě, i v roce 2021 a tím přispěje k jejich řádnému fungování a udržení zaměstnanosti.
V případě malých a středních firem (méně než 250 zaměstnanců) je ručení poskytováno v rozsahu 90 % dluhu z poskytnutého úvěru. Plnění ze záruky v jednotlivém případě omezeno částkou 45.000.000 Kč, neboť program je parametricky nastaven na úvěry do 50.000.000 Kč.
Firmám, které mají 250 až 500 zaměstnanců, je poskytováno ručení v maximálním rozsahu 80 % poskytnutého úvěru, tj. plnění ze záruky je omezeno částkou 40.000.000 Kč.
Krajský soud v Praze rozhodoval o prominutí lhůty dle tzv. Lex Covid. Soud v omezeném režimu fungování právního zástupce nespatřil to, že by se jednalo o skutečnost, která by znemožňovala nebo podstatně ztěžovala včasné podání žaloby.
Prominout zmeškání lhůty dle § 3 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., (tzv. Lex Covid) o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2, nelze automaticky: žadatel musí naopak tvrdit a osvědčit, že mu bylo provedení zmeškaného úkonu „znemožněno nebo podstatně ztíženo“ v důsledku mimořádného opatření. Žadatel je tedy povinen tvrdit a osvědčit skutečnosti, které nasvědčují tomu, že omezení plynoucí z mimořádného opatření měla zásadní dopad na jeho možnost provést zmeškaný úkon.
Žalobkyně uvedla, že důvodem zmeškání lhůty pro podání žaloby bylo nařízené omezení pohybu osob v souvislosti s epidemií koronaviru SARS CoV-2. Dále uvedla, že se léčí s histaminovou intolerancí, v důsledku čehož má sníženou imunitu. Snažila se omezit sociální kontakt a necestovala po Praze ani jinam, mimo jiné i z obavy o své zdraví. Její advokát pracoval v omezeném režimu a nemohla ho zastihnout na adrese jeho sídla.
Netvrdila však, že by se svým právním zástupcem nemohla být nadále v kontaktu prostřednictvím telefonu, elektronické pošty či jiných forem elektronické komunikace. Ve vztahu k omezení svého právního zástupce pouze uvádí, že tento pracoval v omezeném režimu. To však samo o sobě nelze považovat za omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující podání žaloby. Dotyčný právní zástupce zastupoval žalobkyni již ve správním řízení, a to v prvním i ve druhém stupni, a byl tak s projednávanou věcí seznámen.
Mimořádná opatření zakazující volný pohyb osob v období od 15. 3. 2020 do 3. 4. 2020 obsahovala výjimku pro cesty do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, tedy i pro cesty k činnosti advokáta. Žalobkyně neuvádí, jak konkrétně byl její advokát opatřeními k omezení pohybu osob v období od 15. 3. 2020 do 3. 4. 2020 ve vypracování a podání žaloby omezen. Soud je toho názoru, že vzhledem k účasti advokáta ve správním řízení a jeho znalosti projednávané věci (pro které nebylo nezbytné např. nahlížet do správního spisu za účelem seznámení se s jeho obsahem), nebylo pro podání žaloby nutné nikam cestovat. Porada se žalobkyní mohla být snadno uskutečněna prostřednictvím telefonické či elektronické komunikace, samotné podání žaloby pak bylo možné učinit prostřednictvím datové schránky, jak nakonec ostatně také bylo učiněno. Žalobkyně ve svém podání netvrdí žádné skutečnosti, pro které by příprava a podání žaloby nemohly shora uvedeným „distančním“ způsobem proběhnout.
(dle usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 55 A 43/2020)
Je úrok z prodlení 0,5 % denně v souladu s dobrými mravy? Dle Nejvyššího soudu nelze stanovit hraniční sazbu, ale je třeba zvážit řadu faktorů.
Při posuzování, zda je ujednání o úroku z prodlení v rozporu s dobrými mravy, má soud přihlédnout pouze k okolnostem, které existovaly v době uzavření smlouvy. Nejdůležitější je pak hodnocení důvodů, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, a to ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Z tohoto pohledu je důležité určení, jestli konkrétní výše úroku plní ještě
sankčně-motivační nebo kompenzační funkci.
Relevantní pro určení, zda je výše úroku z prodlení v souladu s dobrými mravy, může být například rizikovost obchodu s ohledem na předchozí chování dlužníka, rozsah očekávaných škod na straně věřitele. Lze také přihlédnout i k tomu, jaký je předpoklad vývoje škod, tedy zda by se jednalo o škodu jednorázovou nebo postupně navyšující). Relevantní mohou být i obchodní zvyklosti stran, tj. například skutečnost, zda již byla obdobná výše úroků z prodlení mezi stranami sjednávána v minulosti a zda takovou výši vzhledem ke své vlastní obchodní praxi považoval za adekvátní sám dlužník.
Důležitou okolností mohou být též majetkové poměry účastníků v době uzavření smlouvy a případně též vědomost o jejich očekávaných budoucích poměrech. V případě drobných podnikatelů může plnit sankčně-motivační funkci jiná výše úroku z prodlení než v případě velkých finančně zajištěných společností, naopak v případě menších podnikatelů může i nižší hrozící škoda způsobit značné následky na jejich činnosti, kterým může hrozba úroku z prodlení zamezit. V neposlední řadě také záleží, jestli byla smlouva uzavřena mezi podnikateli, u kterých lze v rámci jejich profesionality očekávat jinou hranici, než u smluv spotřebitelských.
Výše uvedené okolnosti by měly soudy vzít v úvahu, aby právní posouzení souladu výše úroku s dobrými mravy bylo úplné.
(dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo1490/2019)
V případě dotazů nebo potřeby konzultace se na nás, prosím, obraťte prostřednictvím e-mailu info@sirokyzrzavecky.cz.
Tento dokument je možné užít pouze pro osobní potřebu. Jakékoliv užití tohoto dokumentu k jinému než zmíněnému účelu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování je bez souhlasu společnosti ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o. („ŠZ“) zakázáno. Užitím tohoto dokumentu nevzniká mezi uživatelem a ŠZ žádný právní vztah, a zejména nevzniká uživateli žádné právo vůči ŠZ, vyplývající z užití tohoto dokumentu. Nabízení tohoto dokumentu k využití široké veřejnosti nepředstavuje poskytnutí právní porady ve smyslu zákona o advokacii. ŠZ nebude odpovědná za využití tohoto dokumentu bez její přímé asistence a revize konečného obsahu
